Linux - zdarma a legalně

Prvni kroky v Linuxu

17. ledna 2008 v 11:54 | D.A. |  Linux - navody
První kroky v linuxu

(Předpoklada se že čtěnář už ví co jé operační systém GNU/Linux)

Nejdřiv se podivame na zakladní rozdily mezi Linuxovyní distribucemi. Předevšim jde o graficka prostředi (GUI), a baličky, ktere pochazeji s Linuxovou distribuci (o rozdilech v jadrech nemluvim).
Dva nejčastěji použivana grafická prostředi jsou KDE a GNOME. Dnes KDE je nejrozšiřenější, nejmodernější, a nabizi opravdu velke možnosti. Doporučuje se použivat pravě KDE.
Předpokladejme že už jste vybrali svou distribuci (viz. distribuce), a už jste ji nainstalovali (viz. instalace linuxu). Tady se podivame na to, co, vubec, mate spouštět (většina novačku po prvním startu je dizorientovaná).

1. Obecně o aplikacích

Nesnažte se spustit v Linuxu aplikace, určené pro windows (soubory s připonou .exe). Tady fungovat nebudou. Ovšem, skoro pro každou aplikaci windowsu najdete alternativu.
V KDE většinu aplikaci pro grafické prostředí (totiž NE pro textovy režím s přikazovym řadkem) najdete v K Menu. Obvykle se nachazi vlevo na hlavniím panelu (ve většině připadu tlačitko s napisem "K"). Aplikace v něm jsou setřiděné podle jejich typu.
Pokud znate nazev aplikaci, kterou chcete spustit, mužete udělat nasledujici:
zmačknout kombinaci tlačitek Alt+F2. Objeví se textove pole, do ktereho mužete zadavat přikazy, obsahujici jmena aplikaci ke spuštěni. Po zadaní nazvu aplikaci zmačkněte klavešu Enter, a pokud jmeno aplikaci jste zadali spravně, spusti se aplikace.

2. Běžné aplikaci v Linuxu (KDE)

-Konqueror - jedna z nejduležitějšich aplikaci KDE. Konqueror je spravce souboru a zarověn i webovy prohližec. Taky v něm je možne prohližet texty, obrazky. Pro spustěni aplikace zadejte přikaz "konqueror",
-Kopete - tohle je komunikační program KDE. Podporuje ruzné protokoly, mezi kterymi jsou ICQ, AIM, Jabber, MSN, IRC a mnoho dalšich. Pracuje dost dobře, až na to, že v ICQ stale není podpora k zasylani souboru.
Duležita věc, o ktere je třeba se zminit je to, že při zadani čisla ICQ mužete použivat jen čisla, žadne - .
Program spustite přikazem "kopete".
-Konsole - přikazovy řadek pro graficke prostředi. V něm mužete spouštět veškere linuxove aplikace. Pokud aplikace je určena pr graficke prostředi, spusti se ne v konzoli, ale v jinem okně.
-K Control center - "ovladací panel" pro KDE. Tadz se neda nakonfigurovat system, ale jen graficke prostředí (a jeho komponenty). Tady se da spravovat uživatele, nastavovat zavaděci program a.t.d.
Spoušti se pomoci přikazu "kcontrol".
-K3B - program na vypalovani disku. V tom programu mužete vytvařet datova CD, DVD. Mazat CD-RW, DVD-RW. Vypalovat ruzne CD/DVD obrazy. Spoušti se přikazem "k3b".

3. Kde jsou ukladane soubory

Adresař "/" (root, kořenový adresař) je hlavní adresař v linuxu. Veškere adresy souboru začinaji pravě z roho adresaře (napr. /usr/bin/). Když se tam podivame, uvidime v něm řadu složek: bin, usr, home, boot a t.d. Každa z těchto složek ma svou vlastní funkci. Např. v aresaři /usr/bin/ se nachazeji spustitelné soubory (a aby je spustit zadame přikaz do přikazoveho řadku).
V Linuxu (a to nezavisi na grafickem prostředi) pro každeho uživatele se vytvaři zvlaštní složka. Tahle složka, narozdil od jinych souboru, je plně dostupna uživatelum (systemové soubory jsou dostupne jen uživateli root). Uživatelske složky se nachazeji v adresaři /home. např. pokud jmeno uživatele je "user", takže veškere soubory uživatele jsou ukladana do složky /home/user. Take do te složky je ukladana konfigurace, nastavena uživatelem (což neznamena systemovou konfiguraci). Graficka prosředi vytvařeji pak v tomhle adresaři takove složky, jako nař. jsou Desktop, Dokumenty, Obrazky a t.d.

4. Disky a vyměnná uložiště

Každe uložiště, bud' to harddisk nebo vyměnné uložiště, jako naoř. USB disk nebo CD-ROM, aby z něho se dalo čist, musi byt připojeno. Připojit znamena vytvořit skupinu souboru v struktuře souboroveho systému a zpřistupnit ji pro uživatele nebo uživatelskou skupinu. Da se řict, že připojit znamena umistit datove medium na jednotku do čitelne pozice.
Např. v staršich linuxovych systeméch, data nebyly ukladané hned na diskety - nejdřiv uživatel měl připojit disketu (kopie souboru byla vytvořena na harddisku), udělat změny v souborovem systemu, at' už to bude přidani novych souboru bud' modifikace souboru (ve skutečnosti, měnil soubory na harddisku), a pak zadat přikaz k odpojeni jednotky (a v tuhle chvili soubory z harddisku byly zapisované na disketu).
V nejnovějšich verzich linuxu, zařizeni jsou připojovana věršinou automaticky, ale vždycky muže se hodit znalost toho, jak se to děla. Aby se podivat na veškera připojena uložište, musime se podivat do souboru /etc/fstab. K tomu budeme potřebovat přikazovy řadek (konsole). Otevřeme to, a zadame tam nasledujici přikaz: cat /etc/fstab. Dostaneme seznam, neco jako tohle:

/dev/sda6 swap swap defaults 0 0
/dev/sda5 / ext3 defaults 1 1
/dev/sda7 /home ext3 defaults 1 2
/dev/sda1 /fat-c ntfs ro 1 0
#/dev/cdrom /mnt/cdrom auto noauto,owner,ro 0 0
/dev/fd0 /mnt/floppy auto noauto,owner 0 0
devpts /dev/pts devpts gid=5,mode=620 0 0
proc /proc proc defaults 0 0

V prvnim sloupci jsou nazvy zařizeni, ktere se připojujou. Druhz sloupec jsou připojovací body - označeni mist ve souborovem systemu, kam se připojuje zařizeni. Třetí sloupec jsou souborove systemy zařizeni, a pak nasledujou jejich (některa) konfigurační data.
Ted', s použitim tehle tabulky mužeme manipulovat s diskovymy jednotkami.

-Připojovani

Aby připojit jednotku, zadame přikaz v nasledujici podobě: mount
System připoji jednotku na určene misto. Takže, mapř. když zadame "mount /dev/fd0" načte se disketa, a jeji obsah uvidime ve složce /mnt/floppy.

-Odpojeni

Aby odpojit jednotku, musime zadat přikaz umount.
Např., chceme li odpojit disketu, zadame nasledujici přikaz:
umount /dev/fd0

5. Zaklady praci s přikazovym řadkem

Až spouštime přikazovy řadek, nachazime se v adresaři uživatele. Pokud nemame administratorska prava, nebudeme moci měnit systemové soubory (pouze svoje soubory), a proto, i konfigurovat system, instalovat software a t.d. Aby ziskat opravněni administratora (nebot' superuživatele "root") zadame "su". Pokud uživatel "root" ma heslo, budete muset ho zadat.
Ted se podivame na zakladní přikazy.

cd - změnit adresař. Tady mame dvě možnosti: bud' zadat plnou adresu složky (např. /home/user/dir), nebo zadat relativní adresu: pokud se nachazime vadresaři /home/user, a chceme se dostat do adresaře "dir" (ktery se nachazi v současnem adresaři), zadame cd dir.

ls - ukaže seznam všech souboru ve složce. Mužeme zadat jen "ls", pak dostaneme seznam souboru v současnem adresaři, nebo zadat uplnou cestu k adresaři. Např. "ls /user/bin" (dostaneme seznam všech nainstalovanych aplikaci).

cat - ukaže obsah souboru. Např., mame textovy soubor "text", ktery se nachazi v adresaři "/root/Documents/". Tak aby dostat jeho obsah, zadame "cat /root/Documents/text". Neni nejlepši napad použivat tento přikaz na velke texty.

more - funguje skoro jako cat. Rozdil je, že nebude ukazovat cely soubor, ale jen to, co se vejde na jedno okno.

mkdir - vytvaři složku (takě nazivana adresařem). Jmeno nové složky připojujeme ke konci adresy. Pokud nezadame adresu ale pouze nazev složky, bude vytvořena v současnem adresaři.

pwd - ukazuje současny adresař

mv
- přesune-přejmenuje soubor. Funguje takhle: "mv ". Pokud adresaře souboru budou ruzne, soubor se přesune. Pokud adresaře budou stejne, a jedine rozdily budou nazvy souboru, pak soubor se přejmenuje.

cp - Kopiruje soubory. Použiti: "cp ".

mount - připojuje diskove jednotky podle informaci v souboru /etc/fstab. Stači zadat jen jmeno zařizeni.

umount - odpojuje diskove jednotky. Stejně jako i "mount", použiva informaci ze souboru "etc/fstab", a stači zadat jen jmeno zařizeni.

6. Instalace softwaru


Veškerý software pro Linux pochazi s otevřenym zdrojovym kodem, ve většině připadu napsanym v c++ a jazyce assembleru. Aby vytvořit moduly, kterym "počitač rozumi" je potřeba zdrojovy kod kompilovat.
Existujou dvě možnosti jak nainstalovat software: bud' použit zdrojovy kod, anebo použivat předem skompilovane baličky. Ovšem, posledni jsou ruzne pro ruzne distribuce.

Instalace přes zdrojovy kod

Zdrojovy kod pochazi v archivech .tar.bz2 nebo .tar.gz. Aby z něho udělat spustitelné sobory je nutne:
1. nakonfigurovat kompilator
2. skompilovat zdrojovy kod
3. nainstalovat - přidat přepracovane soubory do systemu
Nejdřiv se podivame ne soubory zdrojoveho kodu: jestli tam budou soubory s nazvem configure, první krok je nutný. Občas zdrojovy kod nevyžaduje konfiguraci, a pak je možne začit hned s krokem 2.
Nejdřiv otevřeme konzoli, a otevřeme adresař se zdrojakem. Ted' spustime configuraci pomoci přikazu "sh configure". Během konfigurace budou ověřene systemové prostředky, a muže se stat, že konfiguráční program nenajde nejake komponenty, jako, např. knihovny. Takove komponenty se nazivaji zavislosti. Pokud v systemu nejsou nainstalované požadovane komponenty, budete je muset vyhledat a nainstalovat.
Pokud program ukonči se bez chyb, je možne začit s kompilaci. Proto jednoduše zadame přikaz "make". Po nejake době kod bude přepracovan.
A poslední krok je provest instalaci souboru do systemu. Proto zadame přikaz "make install". Pokud všechno pujde hladce, software je nainstalovan, a je možne ho spustit přikazem z přikazoveho řadku. Pokud nevite nazev přikazu, podivejte se do zdrojoveho kodu do složky usr/bin. Tam budou soubory, ktere byly přepracovane a skopirovane jako spustitelne soubory do adresaře /usr/bin.

Instalace s pomoci baličku

Pokud použivate distribuci, ktera je vybudovana na zakladě jine, je nutno znat jeji zaklad. Jestli použivate Ubuntu, Knoppix, pak zakladem vaši distribuci bude Debian. Pokud mate Slax, zakladem vaši distribuci bude Slackware. Jestli tohle je Mandriva, Fedora, zakladem je RedHat. A pro každou distribuci existujou ruzne baličky:
Debian - .deb
RedHat - .rpm
Slackware - .tgz
Pokud nemate v hlavním menu program na instalaci softwaru (v ruznych distribucich jsou ruzne), mužete použit přikaz installpkg. Např. ve slackwaru se da jednoduše nainstalovat baliček zadanim přikazu "installpkg software.tgz".

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 hmnbtujelq hmnbtujelq | E-mail | Web | 24. dubna 2009 v 14:05 | Reagovat

CG9GR5  <a href="http://hqkzsyforavb.com/">hqkzsyforavb</a>, [url=http://rhbccmejlcxe.com/]rhbccmejlcxe[/url], [link=http://qdfhzzpoykih.com/]qdfhzzpoykih[/link], http://urdqlttrxqyq.com/

2 edokxtem edokxtem | E-mail | Web | 4. května 2009 v 9:01 | Reagovat

8DcUuw  <a href="http://pobcnbkdxmrl.com/">pobcnbkdxmrl</a>, [url=http://rrqffrintefj.com/]rrqffrintefj[/url], [link=http://yqlkjulotbpm.com/]yqlkjulotbpm[/link], http://bsnzvhgfbgpe.com/

3 kjvsycwl kjvsycwl | E-mail | Web | 6. května 2009 v 14:18 | Reagovat

t6IsMw  <a href="http://nhcxzvggtfbp.com/">nhcxzvggtfbp</a>, [url=http://dqneknnckwpf.com/]dqneknnckwpf[/url], [link=http://omojnljlziji.com/]omojnljlziji[/link], http://covibdneodli.com/

4 cmnwfrszh cmnwfrszh | E-mail | Web | 25. května 2009 v 18:45 | Reagovat

A73wsX  <a href="http://yubiszmvwqkl.com/">yubiszmvwqkl</a>, [url=http://godmlynzwlui.com/]godmlynzwlui[/url], [link=http://bdacxhbgmohs.com/]bdacxhbgmohs[/link], http://dsmwgosoredx.com/

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama